Doprevádzanie diplomata

Sora a Miku!

Sora Kuroshi
z Kanclu jsem se rozběhla domů, rachle jsem doplnila zbraně a zbalila si věci které budu mohla potřebovt. Rozloučila jsem se s mámou která neměla opolední a vběhla k bráně tam už čekala Mii-chan a ten starý pán."Jsem tu! Mužeme vyrazit," zazubila jsem se na ně.

Miku Nomimizu
Kývla jsem a nasedla jsem na Hachira. Už si zvyknul, že je můj nový dopravní prostředek. " Už se těším, až budeme mít v Konoze volno. Prý tam mají super restaurace." Zazubila jsem se nad představou spousty jídla.

Sora Kuroshi
vydaly jsme se tedy na cestu. Pousmála jsem se "Já se spíš těším do horkých pramenůa třeba ještě potkám Isaneho" pří zmínce ne isaneho jsem mírně zrudla.

Miku Nomimizu
Zasmála jsem se. " No jo. Už abychom tam byli. Ještě je to dlouhá cesta." Povzdychla jsem si. " Ty máš co říkat, když nejdeš ani po svých." Řekl uraženě Hachiro.

Sora Kuroshi
vyprskla jsem smíchy, "Hlavně at' tu cestu přežijem v pořádku jo a ted by mě zajmalo jak se dostanem do konohy budem si muset najmout lod nejspíš ne"

Diplomat

Inak to predsa nejde.Podotkol som.Mizukage už iste nejakú lod rezervoval.Povedal som a dalej kráčal.

Sora Kuroshi
oddechla jsem si "Sami by jsme lod' nutáhly. Mii-chan jídlo nebo horké prameny?" zeptala jsem se jí

Miku Nomimizu
" Hmm.. Horké prameny. Už jsem dlouho v žádných nebyla." usmála jsem se.

Sora Kuroshi
"Tak je rozhodnuto, prve se půjdem nahlásit do kanclu Hokageho, potom si seženem ubytování, pak půjdem do horkých pramenů a na konec si zajdem na večeři." prohlásila jsem rozhodnutě

Miku Nomimizu
" To zní víc než dobře." řekla jsem s úsměvem.

Sora Kuroshi
"Přepokládám že do Konohy dojdem nejdřív tak za dva dny ,když si pohnem a budeme mít rychlou lod', takže do přístavu dojdem tímhle tempem asi tak za hodinu a asi dvě až tři hodiny cesta a to už sebude stmívat tam bych potom někde přespala to si najdem nějaké vhodné místo ne. Pokud brzo ráno vyrazíme ,tak by jseme to stihly snad i do osmi večer "

Miku Nomimizu
" Souhlasím. Pokud bychom chtěli jít rychleji.. Tak Hachiro může třeba vzít tady pana diplomata, aby nám stačil. Ale nemáme moc naspěch ne?" Zeptala jsem se.

Miku Nomimizu
Přikývla jsem. " je dost zajímavý být na misi bez senseie že?" Zasmála jsem se.

Sora Kuroshi
"Jo to jo, jeee tym už je přístav" zasmála jsem se a ukázala prstém kamsik do dálky

Miku Nomimizu
" Super! Pak už jenom najít tu loď a hurá do země Ohně.." Zaradovala jsem se.

Sora Kuroshi
"Já už se tak nemůžu dočkat" zasmála jsem se a začala poskakovat jak nějaký blázen

Miku Nomimizu
Zasmála jsem se Soře-chan a porozhlédla jsem se po přístavu plném lodí. Tak tohle chvilku zabere.. Pomyslela jsem si.

Sora Kuroshi
nespokokeně jsem mlaska tohle bude na dlouho "Tori-san nevíte jak tu lod najdem" zaptala jsem se diplomata "No myslím že by jsme měli jít tam tím směrem" a vydal se vpravo rychle jsme ho došli a zařadily se po jeho boku po chvíli jsme zastavili před jednou z větších loděnic. Došel k nám nějaký statný chlápek "Dobrý den co si přejete"
"Máme tu mít zamluvounou lod od Mizukageho" "Och jistě pojd'te za mnou" došli jsme k jedné z větších lodí "Tahle je vaše." "Odřídit si to budem muset asi sami že!?" zeptala jsme se nejistě Ne to ne, Daisuke pojd' jsem "Ano pane" ozvalo se za námi ,když jsem se otočila zjistila jsem že mu je asi něco přes 20 let. "Odvezež je k zemi ohně " a přitom ukazoval na nás, Daisuke to jen odkýval a pokynul nám at' nastoupíme na lod' po pár minutách už jsme byly na moři.

Miku Nomimizu
Spokojeně jsem nasála mořský vzduch. Moře vody, to je něco pro mě. Hachimu by se to taky líbilo. Radši jsem ho odvolala, ať si může odpočinout. " Takže, jak dlouho nám bude trvat cesta na moři?" Zeptala jsem se.

Sora Kuroshi
ležela jsem na přídi a nahřívala jsem se na sliníčku "No asi jen hodinu a půl, moře je dneska krásně klidné" řekl s úsměvem Daisuke
Po hodině už jsme viděli Zemi ohně a za chvíli už jsme zastavovali v přístavu.
Vystoupili jsme. "Přespíme někdy za městem ne?!"

Miku Nomimizu
" Dobrý nápad." Řekla jsem. " Tak pojďme."

Sora Kuroshi
Asi dvy kilometry za městěm jsme našly vhodný palouk, z jedné strany malá skála a zbytek stromy, Shodly jsme se že stany se nám stavět nechcou takže budem jenom spát ve spacácích. Mii-chan zašla pro dřevo a pak jsme rozdělali oheň, najedli jsme se a mii-chan a diplomat šly spát, s Mii-chan jsme se domluvily že do dvou darána hlídám já a pak ona. O půl třetí jsem probidila Mii-chan, ona se posadila k ohni a já vlezla do jejího spacáku. Jelikož si ani jedna neuvědomila že cestujem tři ,tak si každá vzala spacák jen prosebe, a proto jsme se dohodli že já svůj spacák půjčím diplomativi, což znamenalo ,že až bude mít Mii-chan službu já budu spát v jejím spacáku. Probudila mě až Mii-chan v 8 hodin, diplomat ještě spal tak jsme se rozholi ,že se půjdeme vykoupat. Mii-chan totiž včera večer ,když hledala dřevo na oheň našla řeku. První šla ona a pak játo už bylo Půl 9. Probudili jsme diplomata, nasnídaly se a vyrazily. Do Konohy jsme dorazily asi kolem jedné.